Za sopkami po Čechách: V Českém ráji uvidíte sirný pramen i jeskyni s ledovou výzdobou
Rozhodli jsme se vám přiblížit nejzajímavější sopky třetihor a starších čtvrtohor na našem území spolu s Vladislavem Rapprichem, autorem knihy Za sopkami po Čechách. V prvním díle seriálu jsme vás seznámili se sopkami v Česku a s jejich historií. V druhém díle jsem vás zavedli do naší nejvýznamnější vulkanické oblasti – Českého středohoří. V následujícím třetím díle jsme vám ukázali, že v Krušných horách uvidíte zbytek vulkánu a lávové proudy. A čtvrtý díl vám přiblížil Doupovské hory se Skalkami skřítků. V posledním díle se podíváme do Lužických hor a Českého ráje.
Lužické hory jsou z pohledu geologů součástí Českého středohoří. Ráz krajiny je podobný a hranice je v podstatě umělá.
Luž v Lužických horách
runSliderPage_manual(„ngg-gallery-1413-0″);
Lužické hory dostaly své jméno po nejvyšším vrchu jménem Luž/Lausche. V tomto případě je zcela na místě uvádět vedle názvu českého i jméno německé, protože kopec je téměř z jedné poloviny součástí Německé spolkové republiky. Vozem je možné dojet až k chatě Luž, která nabízí občerstvení, jež bude po zdolání špičatého vrchu možná nezbytné.
| SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní |
Od chaty vede na vrchol červená turistická značka. Z druhé, tedy německé strany pak na vrchol stoupá značka zelená. Díky tomu bývá na vrcholku ve dnech s alespoň trochu slušným počasím docela rušno. Přestože se Luž tyčí vskutku důstojně nad okolní krajinou, díky možnosti dostat se až k chatě Luž vozem není převýšení od auta na vrcholek větší než asi 150 m.
Podél pěšiny, která se pěknými obloučky vine k vrcholu, jsou občas drobné výchozy znělce. Na vrcholu potom překvapivě nejsou ruiny hradu, ale ruiny horské chaty. Už s ohledem na výšku Luže je zřejmé, že nejcennější bude výhled přes celé Lužické hory, ale také na pokračování výskytů sopečných kopečků do Německa a na hnědo uhelnou pánev v okolí měst Zittau a Bogatynia. Zajímavý je tvar Luže. Spolu s Klíčem se od okolních znělcových lakolitů bochníkovitého tvaru poněkud liší. Je dost možné, že Luž nepředstavuje jen pod povrchem vychladlý pecen magmatu – lakolit –, ale že se jedná o obnaženou přívodní dráhu znělcové sopky, kterou již dávno odnesl čas a eroze. To je však za současného stavu poznání této oblasti zatím pouhá spekulace.
Více se múžete dočíst v celém článku Za sopkami po Čechách: V Českém ráji uvidíte sirný pramen i jeskyni s ledovou výzdobou. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Lidé a cesty"“>Lidé a cesty.